Určitě jste ale také slyšeli o variantě bezkofeinové kávy. Jenže ta vás neláká, protože známí o ní říkají spoustu ne zrovna hezkých věcí. Nedá se pít, divně chutná a samozřejmě není vůbec zdravá. 

Věci se ale již dávno nemají tak, jak na začátku. Proto pokud jste milovníci tohoto černého nápoje a z nějakého důvodu nemůžete pít ostrou variantu, pojďte se o bezkofeince něco dozvědět.

Kde se vzala?

Poprvé patentoval výrobu Ludwig Roselius v roce 1906, kdy se náhodou náklad zrn namočil do mořské vody a tím přišel o kofein a bohužel i chuť. Od té doby výroba naštěstí dosti pokročila. 

Je nutné zmínit, že se z kávy odstraní asi jen 97 % kofeinu a důležitým cílem je zachování ostatních látek (proteinu, sacharózy, kyselin, antioxidantů), jež se právě podílejí na vůni a chuti. Pracuje se pouze se zelenými nepraženými zrny a metod je hned několik. Mezi tou nejznámější je namáčení zrn ve vodě, a jakmile se rozevřou, promývají se methylenchloridem, který absorbuje právě kofein. 

Zakoupit tedy lze, krom tolik známé instantní varianty, úplně bez problému několik druhů zrnkové kávy bez kofeinu. A stejně jako s klasickou, můžete i s touto jakkoliv experimentovat. V kávovarech z ní uvařit cappuccino, v létě využít frapovač a vyrobit si tak výborný osvěžující drink. 

Veškeré prospěšné látky, byť díky dekofeinizaci o něco v menším množství, jsou v ní obsaženy. Chuťově již také rozdíl nepoznáte, pokud si koupíte opravdu kvalitní výrobek.

Pokud patříte k těm lidem, kteří musejí z nějakého důvodu konzumaci omezit, či úplně vynechat vzhledem k jejím vedlejším účinkům, nebojte se sáhnout i po této variantě. I ona má své benefity, třeba nezpůsobuje pálení žáhy. Přesvědčte se sami!