Lesní hřbitov nechal postavit v roce 1931 Tomáš Baťa. Původní zlínský hřbitov měl již plnou kapacitu a tak Baťa hledal místo, kde by mohl vzniknout nový. Chtěl jej vytvořit mimo zlínské centrum. Inspiraci našel v Americe a také na českém lesním hřbitově v Boru u České Lípy kolem roku 1909.

Neobvyklý projekt je dílem městského architekta Františka Lydie Gahury, který na svahovitém terénu navrhl pravoúhlou osnovu uliček s širokou přístupovou cestou a vstupní bránou. Skupiny hrobů byly přístupny jen lesními cestičkami. Autor usiloval o maximální zachování přírodního prostředí. Této myšlence byly přizpůsobeny i všechny výtvarné prvky. Především náhrobky. Ty se mohly dělat pouze z přírodních materiálů a nesměly být vyšší než jeden metr.

Rozloha celého areálu je 21 hektarů. Hřbitov byl vysvěcen v roce 1932 doktorem teologie Hejšlem. Rozloha areálu je 21 hektarů a od roku 1978 je jeho součástí i krematorium, jehož autorem je architekt Jiří Čančík.

Založením lesního hřbitova bylo vyřešeno pohřbívání na 100 let. Bylo počítáno se 30 tisíci hrobovými místy s dobou tlení patnáct let. V současné době je na hřbitově evidováno téměř 12 tisíc hrobových míst. Pohřbívá se zde tradičně do země, zpopelněním s možností uložení uren do kolumbária, do země nebo do prosklené vitríny na náhrobku nebo umístěním popela na vsypovou loučku. 

Hřbitovní les dnes tvoří 80 až 100 let starý smíšený porost, který je vedení jako les zvláštního určení. Okolo hřbitova je hospodářský les. 

Prvním pochovaným na Lesním hřbitově byl roku 1931 student medicíny Rudolf Gerbec, dalším pak samotný zakladatel hřbitova Tomáš Baťa a jeho pilot Jindřich Brouček, kteří zemřeli při tragickém leteckém neštěstí v Otrokovicích 14. července 1932. 

Kromě Baťovy rodiny je zde pohřbena řada významných osobností. Například architekt František Lydie Gahura, filmový režisér Jaroslav Novotný, režisérka a výtvarnice Hermína Týrlová či režisér a výtvarník Karel Zeman.

Otevírací doba Lesního hřbitova je v sezónu každý den od 7 do 20 hodin a mimo sezonu od 8 do 18 hodin.