Přes rok jste ve funkci ředitele jihlavské zoologické zahrady, jak to vzniklo, byl jste osloven?

Ne, ne, vyplynulo to z přirozeného vývoje věcí, kdy předchozí paní ředitelka oznámila rezignaci s ohledem na odchod do důchodu a město vyhlásilo výběrové řízení.

Takže nebylo na vás jako zaměstnance ukázáno, ale měl jste sám motivaci se přihlásit.

Byla to moje motivace, v zoologické jsem, včetně vojenské civilní služby, od roku 1992 a od roku 1994 jako zaměstnanec a v zoo jsem trávil už dětství, bral jsem to proto jako další možnost něco třeba ovlivnit víc.

V zoo jste začínal už jako civilkář? Tedy jste to viděl jako kariérní cestu.

Určitě, už od dítěte jsem si nedovedl představit, že bych dělal něco jiného, než v zoologické zahradě.

Čím jste se ty roky v zoo zabýval?

Na civilní službu jsem nastoupil jako ošetřovatel, potom se vrátila kolegyně z mateřské, pracoval jsem pak tedy i na údržbě nebo dělal zahradníka, dělal jsem kde co. Pak asi rok předtím, než mi vojna končila, se uvolnilo další místo u kopytníků, kde jsem pracoval jako chovatel.

Napadlo vás už tenkrát, že byste mohl být jednou ředitelem té organizace?

No, tenkrát to bylo tak trochu mimo, pohybujeme se ve státním sektoru, kde jsou formální požadavky na vzdělání. V tu dobu, když jsem nastupoval na civilku, jsem prchnul z vysoké školy, až později jsem si ji dodělal, během svého zaměstnání.

Když jste nastupoval, byl ředitelem pan Jiroušek, který je znám jako zachránce jihlavského zookoutku, který byl v dobách jeho nástupu na zavření…a je znám i jako kritik některých kroků. Jak s ním vycházíte?

Pan Jiroušek byl jako šéf poměrně hodně tvrdý a autokratický. V tuto chvíli to máme tak, že za mnou rád zajde na kafe, popovídáme si o zvířatech, o trendech v zoologických zahradách a ta jeho celoživotní zkušenost je pořád platná.

Necháte si od něj poradit?

On sám říká, že už z toho vypadl, ale čtyřicet let zkušeností tam je a nedá se mu to upřít. Řekne si nějaké postřehy, co se mu v zoo pozdávalo a co ne, já mu povím své představy. V jednom případě mě potěšil, když jsem mu řekl o jednom svém nápadu, a on na to „hele to je dobrý, to mě štve, že to nenapadlo mě“.

Co to bylo?

Je to věc, která se dosud nerealizovala. Máme starý bazén, kde původně byly drobné druhy vrubozobých, ale ten prostor byl otevřený volně žijícím predátorům, takže fakticky nefungoval. Rád bych tohle místo využil na systém několika průchozích voliér s kombinací brodivých a vrubozobých ptáků. Takový systém expozic mokřadů, kde návštěvník vstupuje mezi ptáky. Prostorově by to bylo v návaznosti na už existující průchozí voliéru s ibisy a kačenkami.

Jak na tom je jihlavská zoo? V minulých letech vznikly nové pavilony, expozice, vyplatily se? 

Dá se říct, že zoologická zahrada v Jihlavě je etablovaná a tím, že zoo jako turistické cíle jsou dneska top, je to o tom, že jste schopni nabídnout návštěvníkům nějakou kapacitu. Druhá věc je, kde dneska lidé mohou zaparkovat. Už tenkrát, když tehdejší ředitel pan Jiroušek nechal jako první věc udělat nový vchod a parkoviště, říkal jsem si tehdy, že to je megalomanské, takové velké parkoviště. A dneska vím, že by se nám hodilo i patrové. Když jedu se podívat po světě, nebo s transportem zvířat, spousta malých soukromých zoo vykoupí vytěžený důl nebo lom, který je již nezajímavý ekonomicky a na tom pozemku vedle zoo udělají velkorysé parkoviště, kam si lidé dojedou a zaparkují.

Zpětně tedy se ukázalo, že se zoo nové pavilony vyplatily?

Nedostáváme vyšší dotaci, než jsme dostávali, máme vyšší rozpočet, ale daleko víc peněz si vyděláme sami.

Chodí do zoo více lidí.

V roce 1989 nás navštívilo něco přes 150 tisíc lidí. Teď jsme tři roky přes 300 tisíc lidí, i letos jsme za touto hranicí. Návštěvnost stoupá, byť jsme někde ne na polovině, ale třeba i třetině vstupného evropských zahrad, z nichž řada je soukromých.

Jedna věc je pavilony nakreslit na papír, další je postavit a provozovat. Ukázaly se nějaké zásadní nedostatky u nových pavilonů?

Úplně zásadní ne, jen se ladí provozní věci. Až provoz spoustu věcí ukáže. Pokud budete stavět byty, nebo řadové domky, tak to je houska na krámě. Stavba v zoologické zahradě je ale téměř vždycky prototyp, který musí vymyslet někdo, kdo ta zvířata chová a zná potřeby toho provozu. Pak to všechno musí nakreslit někdo, kdo umí projektovat, ale zpravidla zvířata nezná, minimálně je nechoval. Je to hrozně dlouhá cesta, na které se může udělat a samozřejmě udělá celá řada chyb. Problém je, že když jsme pak vázaní dotací, je komplikovanější pak něco měnit. Provozní věci se postupně musí vychytat.

Například?

Třeba v Tropickém pavilonu se nám některé expozice přehřívají, je tam problém i s nedostatečným větráním terárií, ale to je v blízké budoucnosti řešitelné. Nic není ideální, na řadu věcí si za provozu zvyknete. Neukázalo se pak také jako šťastné umístění dikobrazů u afrických primátů, kde jsou na dost slunném místě. To není úplně ideální.

V minulém roce došlo k úhynu žirafího samce. Tam byla chyba v čem?

 Došlo u něj ke kolapsu srdce.

Tedy infarkt?

Infarkt ne, to znamená, že se zacpe koronární tepna. V tomto případě ale nepracovalo, jak má. Problém byl, tím, že byl nejslabší a na chvostu skupiny, to špatně nesl. Byl to otloukánek.

Další dva samci ho šikanovali?

Svým způsobem ano, ve volné přírodě by ho nejspíš sežral lev, protože by se jako nejslabší kus držel na okraji skupiny.

Nedošlo tedy k tomu třeba ze stresu, z velkého pohybu lidí?

To ne, to není o lidech, ale o interakcích mezi zvířaty, v tomto případě. Tato zvířata v přírodě žijí v harémovém uskupení. Napřed, než mladý žirafí samec začne žít se samicemi, musí být ve skupině, kde dospějí. A samci si mezi sebou dokazují, kdo je dominantnější.

Zoo má před sebou projekt dalšího rozvoje do areálu Modety. Máte svou vlastní představu, co by tam mělo být? Jaké jsou plány?

V tuto chvíli je to záležitost města. Jsme městská instituce.

Ano, ale úředník si nevymyslí, zda tam budou žraloci, nebo krokodýli?

Je to o aktuální politické reprezentaci a je to dlouhodobý proces. Iniciace odkupu Modety byla primárně kvůli rozvoji zoo, faktem je, že současné představy nejsou s tím úplně v souladu, jsou tam představy multifunkčního využití. Samozřejmě mám nějaké vlastní představy, ale to nevím, zda do toho patří.

Jaká je vaše představa? Mělo by tam být zázemí pro provoz, kanceláře zoo, nebo nějaké nové expozice?

Nechci sdělovat nějakou svoji představu, kterou bych měl napřed konzultovat se zřizovatelem. Můžu ale říct, co jsem prezentoval i na konkurzu na ředitele. Pro mě optimální balanc je zimní provoz, který je na zoo nezávislý. V tomto duchu funguje zoo a akvárium Berlín. To ale neznamená, že tam chci akvárium, jak jsem si už někde přečetl. Obrovské vodní expozice při prohlubujícímu se suchu v krajině by asi nebyly úplně zodpovědné. 

A co tedy?

Návštěvník by si mohl vybrat, zda navštíví zoo, nebo jen vnitřní provoz s expozicemi v současné Modetě, který by byl v zimě vytápěný a dalo by se v něm strávit celý den. I to by významně přispělo k soběstačnosti zoologické zahrady, vytvořit zimní provoz. To by byla moje představa.

Kdy by to mohlo být?

Město se rozhodlo jít do projektu multifunkční arény, počítám tedy, že to nebude hned, Jihlava multifunkční halu potřebuje a je to tedy priorita a další věci se tak logicky odsouvají do pozadí. A navíc je opravdu zásadní pohled vedení města na využití. My spadáme pod město jako příspěvková organizace.

Možná je to naivní dotaz, ale zřídit tam provizorní parkovací dům pro zoo by nešlo?

Dočasné využití je o tom, aby se za málo peněz udělala nějaká muzika. Pokud bychom se bavili o tom, že někam pustíme auta, nevyhneme se terénním zásahům a dalším úpravám, poměr cena – výkon by asi nebyl úplně ideální.

Zoo chybí dlouhodobě také stravovací provoz. I to je součást úvah, co s Modetou?

I ten stávající gastro provoz v zoo by zasloužil posílit. Tím, že se za třicet let zvýšila návštěvnost zoo víc než dvojnásobně, přestal být dosavadní stav dostačující. V dočasném využití by tak mohl být třeba studený bufet v objektu bývalé střižny. Ostatní objekty jsou zatím využívány bývalým majitelem a současným nájemcem.

Objevily se za více než rok, co jste ve funkci ředitele, nějací kostlivci ve skříni?

Když bych řekl, že ano, byl bych za hlupáka, protože jsem i dříve byl součástí vedení. Byl jsem vedoucím zoologického oddělení, tedy něco jako náměstek.

V čem se představy po roce a čtvrt liší od té reality?

Spousta lidí mě varovala, že nebudu mít vůbec čas na zvířata. To si nemyslím, ta zahrada není zase tak velká, je ale fakt, že to je víc o věcech personálních a organizačních, spadá pode mě vše včetně marketingu, ekonomiky, technických záležitostí a jako jedna osoba nemůžu být odborník na všechno. A prakticky vzato ani nejsem.

A musel jste svůj soukromý život nějak zásadně změnit s ohledem na funkci ředitele?

Času jsem už dříve v zoo trávil poměrně hodně, je to ale na úkor rodiny. Musel jsem se naučit práci tady zaklapnout a smířit se s tím, že něco holt bude hotové až zítra, nebo za týden. Mám malé děti, ve věku sedm, pět a dva roky, tak chodit denně domů v noci, je blbý. Dovolenou navíc ještě využívám na rekonstrukci domu a přivýdělek.

Ještě máte vedlejšák? Co to je?

Přeprava zvířat. Ale snažím se, abychom netrávili život jen vyděláváním peněz a prací, postupně se to tak snažím utlumovat.

Takže ve volném čase sedíte v dodávce a vozíte zvířata.

Jsou takové chvíle. Občas mě osloví kolegové, zda bych jim něco nepřevezl. Přepravu zvířat jsme navíc nechali schválit i jako doplňkovou činnost pro zoo, což ve výsledku zaplatí naše náklady na transport a ještě něco přivyděláme. Navíc kolegové z jiných zahrad postupně přestanou oslovovat mě osobně. Přece jenom to člověka za pár let zmáhá.

Jsou nějaké zásadní změny v plánu, z pohledu návštěvníků? Co třeba výše vstupného?

Vstupné budeme příští rok mírně zvyšovat, v podstatě zohledníme inflaci.

O kolik to bude?

O deset korun. 

A nějaké novinky v zahradě?

Lidé to pořád berou tak, že na podzim se do zoo nechodí, proto jsme připravili pár komentovaných krmení na říjnové víkendy. V příštím roce bychom chtěli předložit radě demolici staré expozice, ve které jsou pekari Wagnerovi, tu bychom měli vystavět znovu. V plánu je pak v příštím roce také třeba nový druh malé antilopky v prostoru nad zebrami, pokud všechno projde. Vrátí se k nám také kočka slaništní, na což už máme schválené peníze.