V historii zoo asi nepamatujete takto dlouhé uzavření zahrady. Navíc hned dvakrát v jednom roce. Nemůže se stát, že si zvířata odvyknou na davy návštěvníků a pak budou třeba více ve stresu? 

Toho bych se nebál. Všechna zvířata jsou potomky těch, které přišly před generacemi z přírody, takže ta adaptace tam vždy musela být. Ale na jejich chování je to i tak znát. 

Jak se to projevuje? 

Běžně jsou zvířata zvyklá na nás i na návštěvníky. Nyní i ta, která si nás běžně nevšímají, když kráčíme kolem výběhu, teď nakukují, co se děje. To se dřív nestávalo, jsou nyní mnohdy velmi zvědaví, kde se co šustne. 

Takže jim to možná i prospělo, že se zbaví apatie způsobených davy lidí? 

O tom by se dalo diskutovat. Samozřejmě do hlavy jim nevidím, záleží asi, jak u kterých zvířat. Ale každopádně jim to neprospěje v tom, že je rozpočet ochuzen o příjmy ze vstupného. 

Jak se uzavření zoo dotklo provozních věcí? 

Provoz jako takový, péče o zvířata, je úplně standardní, musíme i topit, spravovat zahradu... Vypadla nám ale podstatná část příjmu. 

Jak velký je propad příjmů? 

Za polovinu října to vychází zhruba do milionu korun. Říjen, listopad a prosinec jsou měsíce, které jsou mnoho let v příjmech velmi podobné. Dá se říct, že měsíc říjen dělá dva miliony korun v obratu. Listopad a prosinec pak vychází zhruba po půl milionu korun v obratu. Nyní už je období, kdy návštěvníků nechodí tolik. V listopadu je běžně průměrná návštěvnost asi pět tisíc návštěvníků. 

Co to znamená na provozu zoo zahrady konkrétně? Zvířata mají hlad pořád…

Že bychom řekli, od zítra se nekrmí, to nejde. Fungujeme z rezerv a uvidíme, jak se situace rozvolní a jaká bude posléze. Jedna věc jsou zvířata a druhá výplaty pro lidi. Peníze dochází a jednoho dne, pokud se situace nezmění, dojdou. 

Kdy by k tomu nejhoršímu scénáři, že dojdou, mohlo dojít? 

Ještě v průběhu zimy, pokud nepřijde žádná injekce, v průběhu února můžeme počítat, že peníze dojdou. Proto výdaje, které nejsou nutné, se snažíme omezovat. 

Řešíte tuto situaci s městem, coby zřizovatelem zoo? 

Samozřejmě, zřizovatel je s námi v kontaktu. Je to nepříjemná situace pro všechny. Pro mě i pocitově, nejen, že je to ekonomická ztráta ale i v tom, že si přijdu jako někdo, kdo jde v podstatě žebrat. Tahle situace je výpadkem příjmů i pro město. 

Máte zpracovaný scénář co dál, pokud by se uzavření provozu mělo nadále prodlužovat? 

Pracujeme s tím, že tento scénář bude mít nějakou konečnou fázi, protože brzy dojdou peníze i soukromníkům, kterým vypadnou zakázky, bude to mít určitě i další setrvačnost. Obraceli jsme se v tomto i na vládu, aby s námi v tomto bylo jednáno, protože informace o uzavření přišla v podstatě ze dne na den. Řada zoologických zahrad, včetně té naší, jsou dotované instituce. Velkou část, v našem případě určitě nadpoloviční většinu, dvě třetiny, si pak vyděláme do rozpočtu sami.  Tedy je vhodné, aby bylo pamatováno i na nějakou kompenzaci, ale to je celospolečenská otázka, jak po odeznění současných opatření budou finance.

Dvě třetiny příjmů zoo tedy činí vstupné? 

Máme celkový rozpočet standardně ze dvou třetin tvořen vlastními příjmy, letos to bude jen polovina. Nejde jen o vstupné, ale i o tržbu z parkoviště, nájmy, sponzorské dary a příjmy z e-shopu. V poslední době jsou to i příjmy z transportu zvířat.

Ohrozila současná situace i chov některých druhů zvířat v jihlavské zoo? 

To zatím ne, spíš uvažujeme o levnějších zdrojích například v krmivech a podobně. Není to ale tak, že bychom si řekli, že to musíme rozpustit, v podstatě jsme v tom všechny zoo stejně.

Neplánujete třeba sbírku na provoz zoo? 

Sbírku přímo ne, ale nabízíme přes e-shop produkty, jejichž zakoupením nás mohou lidé podpořit. Třeba zvíře v karanténě, kdy po zakoupení zákazník získá certifikát. Možné je i adoptovat zvíře. Nabízíme na e-shopu zoo třeba i charitativní magnetky, při druhé podzimní vlně a uzavření jsme připravili po té jarní druhou sérii. Má to poměrně velký ohlas a lidé nám tak pomáhají. To je asi to nejzásadnější v tuto chvíli. 

Kolik tyto aktivity zatím asi vynesly? 

Vím, že je to suma přes sto tisíc, řekněme možná pětina příjmů, které bychom měli na běžných tržbách. 

Promítl se propad příjmů i do počtu zaměstnanců v zoo? 

V podstatě se to dotklo zatím jen sezónních zaměstnanců. Letos je ale například spousta listí, zahradníci proto mají stále ještě hodně sezónní práce. Nechci ani nijak přivolávat, abychom museli stav zaměstnanců nějak regulovat.